Angela odešla do nebe

14.01.2013 13:33

Dne 4.1.2013 Angela neočekávaně zemřela. Tyhle řádky se mi píší velmi těžce. Diagnóza vnitřní pneumotorax.

Na jedné z procházek přede 2-3 týdny Angela na náledí tvrdě upadla, zřejmě na něco tvrdého a došlo porušení plicního laloku, o kterém jsme nevěděli. Před přelomem roku se začaly projevovat u Angely zdravotní problémy, nehrála si s Buggy jako obvykle, polehávala a byla smutná. 28.12.2012 nechtělka ráno vylézt z boudy a ani přijímat potravu. Jel jsem s ní na místní veterinu, kde veterinářka neshledala u fenky žádný problém, pouze bolestivost v oblasti břicha, kterou přisuzovala prochlazení ledvin a zvýšenou teplotu. Nasadila antibiotika. Angela se po odchodu od veterinářky jevila být lepší, ale večer byla zase smutná a zalezla si na verandu. Nechtěla být snámi v následujících dnech zůstávala na verandě a něco málo jedla a pila. Zdálo se, že potřebuje být v chladnu, tak jsem ji nechal přes den 31.1.2013 v boudě, ale když jsem ji odpoledne vzal domů začala mít dýchací problémy což mě vyděsilo (ale bohužel ne dost) hned jsm s ní jel znovu za veterinářkou, že se mi její stav nelíbí. Veterinářka nasadila další dávky antibiotik s tím, že se uvidí a že máme 2.1.2013 přijít na kontrolu.

Vzhledem k tomu, že jsem byl celý den v práci, jsem se k veterinářce dostal až kolem 18 hodiny. To už Angela dýchala výrazně špatně a nechtěla si lehnout a pořád zůstávala stát. Veterinářka nám doporučila rentgen žaludku a plic na Veterinární klinice v Brně, ale vzhledem k pozdní hodině nám řekla, že tam má smysl jet až následujícím ráno a Anglelu si nechala v ordinaci na kapačkách. To už jsme věděli, že je něco hodně špatně. Ráno když nám otevřela dveře ordinace, tak jsem se jí snažil číst v obličeji jestli je Angela v pořádku. Ještě žila vyčerpaná, ale šťastná ,že nás vidí. Odvezli jsme je na veterinu, na doporučení veterinářky jsme nahlásili na příjmu podezření na torzi žaludku. Bylo nám slíbeno přednostní odbavení, ale i tak jsme čekali ještě víc než půl hodiny a Angela v jejím průběhu dýchala čím dál hůře. Ve chvíli kdy jsme ji vyzvedli na stůl retgenu a přinutili je si lehnout na bok Angela spanikařila a začala se dusit. (následně nám primář vysvětlil, že se jí tím zmáčnul zbyteček plic, který ještě pracoval a udržoval ji při životě) Přes snahy o resuscitaci už se ji nepodařilo zachránit.

Až  na základě retgenů zpětně primář určil k čemu došlo. Říkal, že s něčím podobným se ještě nesetkal ale zná  stejnou situaci od svého kolegy. Poraněná plíce se zřejmě částečně zacelila, ale vznikla tam cysta, která praskla a plíce se v průběhu dýchání smrštovala a nevyužívaná část začla odumírat (tenhle proces už začíná údajně po dvou hodinách). Pokud by Angelu udrželi při životě, museli by jí otevřít hrudník a zřejmě už neživé části plic odřezat a vybrat. K životu by jí zůstal jeden plicní lalok možná i méně a nejspíš řada zdravotních komplikací setrvalého rázu o kvalitě života nemluvě. Z tohohle pohledu možná byla rychlá smrt požehnáním.

Je otázkou jestli kdybychom bývali na veterinární kliniku na rentgen nezajeli dříve v řádu dní, jestli by příčinu odhalili včas a ještě jí pomohli. Ale obviňovat sebe nebo veterinářku zpětně je snadné. Příště v podobném případě asi nebudeme spoléhat na místní veterináře a vyžádáme si komplexní vyšetření psa.

Angela nám moc chybí. Měla život před sebou, ale Bůh tomu chtěl jinak. Možná rychlá smrt byla jeho darem. Snažíme se smutek překonat, naštěstí teď máme zrovna štěňátka a ve vrhu krásnou harlekýnku Baschku. Omluvil jsem se zájemci o ni, který už na ni poslal zálohu. Bashka zůstane s námi budeme jí říkat Gábinka. Doufáme, že čátečně zaplní prázdnou mezeru, která po Angele v našich životech zůstane, ikdyž se o ni nyní budeme asi víc bát.