Angela nový strážce domova

18.03.2012 22:54

Angela - Andělka - Endží má již za sebou 4 měsíce života v naší rodině. Je jí docela kus, ve 4 měsících vážila 24 kg a rychle dohání co do velikosti mámu. Sebevědomí v kontaktu s lidmi i se psy má na rozdávání. Před třemi týdny naznala, že na to, aby zajištťovala ostrahu rodiny se z naší tříčlenné smečky hodí nejlépe a poctivě hlásí každou zvanou i nezvanou návštěvu. Dům dvorek i zahradu považuje jednoznačně za své teritorium a dává to nekompromisně najevo překvapivě hlubokým štěkáním. Mámu ani Bena příliš nerespektuje a drze jim zabírá jejich místa na ležení, dokonce už jsem ji viděl, že přes den vyspává v Benově boudě. Je velmi inteligentní, učenlivá a projevuje i další typické vlastnosti beucerona jako vyrovnanost a nebojácnost. Zátím má stoprocentní přivolání alespoň semnou, s dcerkou je to tak na 70%. Zpočátku hodně tahala na vodítku, ale teď už chodí docela slušně u nohy. To však není pravda, pokud ji vedu společně s mámou Buggy - v tom případě se snaží jedna druhou předbíhat a být lehčí tělesné konstituce tak za nimi vlaju. Na tom musím ještě zapracovat. Počáteční štěněcí nemotornost rychle mizí a už jsme si vyjeli i prvně na kole na náš šestikilometrový okruh, který pravidelně jezdívám s Buggy v zápřahu. Nejraději mi sedává na klíně, kam se už jen tak tak vejde. Z této pozice důležitě obhlíží domácnost a připadá si jako její paní. Buggy jen váhavě přepouští své pozice, kdy se o "pánečka" musí dělit se svou dcerou. Původně jsem předpokládal, že to bude jednodušší, že Andělka bude většinu času trávit s Valerií, ale není tomu tak.

Po odchodu štěňat si ji Valerie brala k sobě do pokojíku, a já se snažil štěněti úmyslně příliš nevěnovat, aby se mezi nini dvěma vytvořila pevná vazba, ale jak se zdá tak se to  příliš nezdařilo. Valerie má k fence vztah jako k zajímavé knize. Pohraje si s ní, pocvičí, vezme ji na procházku, ale pak má své vlastní zájmy sedumnáctileté slečny a není jí ochotna věnovat tolik času a svého pohodlí co by Andělka potřebovala. Nevyčítám jí to nebo se o to alespoň  snažím. Prostě nemá ten dar nebo prokletí nás pravověrných pejskařů, kdy vztah s naším čtyřnohým přítelem je jednou z dominantních os našeho života, které podřizujeme většinu našeho počínání.

Když Andělka začala narážet na zavřené dveře Valeriina pokojíku, začala samozřejmě hledat náhradní zdroj lásky. Nesmíme zapomínat, že beauceron je silně kontaktní pes, který potřebuje trávit co nejvíce času s členy rodiny a vláště s tím jedním, kterého si vybere.V posledních třech týdnech jsem rezignoval a rozhodl se fenku cvičit s polečně s Valerií a brát ji na cvičák společně s Buggy. Buggy se moje pozornost věnovaná Andělce z počátku velmi nelíbila a ještě se s ní nesmířila, ale postupně se ji učí tolerovat a já zkouším cvičit je obě současně, což je docela zajímavé. Když je přivolávám mám připravené pamlsky v obou rukou a už se naučily předemnou způsobně usednout i synchronně reagovat na povely. Andělka už si na cvičáku vyzkoušela první seznámení s figurantem a včera dokonce i revír, kde statečně vyštěkávala Standu s bičem. Zvládá základní povely, štěkání na povel. Jeví se být velmi talentovaná pro výcvik a všichni nám ji chválí. Rozhod jsem se že služebnímu výcviku se s ní budu věnovat především já a Valerie by se mohla zaměřit na agility, kterou začínáme na cvičáku rozvíjet a kterou už neuběhám.